Proč jsou energie tak vysoké?
Rusko od poloviny loňského roku snižuje dodávky plynu do Evropy. I kvůli evropské závislosti na ruském plynu tímto způsobem dochází k umělému navyšování cen. Trhy reagují na ruské kroky velmi dramaticky a ceny plynu se od loňska zvýšily přibližně osmkrát. Od cen plynu se odvíjí také ceny elektřiny, a i ty výrazně rostou. Odborníci pro oblast energetiky tak tento ruský postup označují za energetickou válku.
Jaká je aktuální spotřeba plynu v České republice a na jak dlouho vydrží naše zásoby?
Aktuální spotřeba je oproti loňsku nižší asi o 20 procent. Dalších úspor se dá dosáhnout například omezením dodávek do plynových elektráren, které představují skoro 10 procent roční spotřeby. V tuzemských zásobnících je přes tři miliardy metrů krychlových zemního plynu. Další stovky milionů můžeme do Česka každý měsíc dopravit díky podílu v holandském LNG terminálu. Na co se zaměřit s energetickými úsporami? Největší potenciál pro snížení spotřeby energií je u vytápění, na které domácnosti spotřebují zhruba 60 procent energií. V přepočtu na metr čtvereční je spotřeba energií v domácnostech na vytápění třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce.
Jaké má energetická válka důsledky?
- Cena plynu zvyšuje i cenu elektřiny.
- Elektřina se vyrábí v elektrárnách využívajících různé druhy paliva – uhlí, jádro nebo plyn. Další možností je výroba z obnovitelných zdrojů. Výroba z jednotlivých druhů paliv je různě nákladná, elektřina v síti je však vždy stejná.
- Cena elektřiny se odvíjí od toho, který druh paliva je využíván na výrobu elektřiny pokrývající aktuální poptávku. Palivo, které je nejdražší, určuje konečnou cenu, za kterou se na trhu prodá veškerá elektřina.
- Pokud je možné poptávané množství elektřiny pokrýt výrobou pomocí zdrojů s nízkými operativními náklady (OZE, jádro), je elektřina levnější.
- Pokud je potřeba k pokrytí poptávaného množství zapojit i plyn nebo uhlí, cena elektřiny roste.
Jak je na tom Evropa s plynem?
Evropa v posledních letech ročně spotřebovávala okolo 400 miliard metrů krychlových plynu z toho pocházelo asi 150 miliard z Ruska. Česko v roce 2021 spotřebovalo 9,4 miliardy metrů krychlových, více než 9 miliard z toho pocházelo z Ruska.
Silná evropská závislost na zemním plynu z jednoho zdroje a problém tento plyn nahradit umožnily Rusku manipulovat s cenou plynu. Již od poloviny roku 2021 snižovalo Rusko dodávky plynu do Evropy. V návaznosti na to rostla cena plynu a v důsledku toho také elektřiny.
Mezinárodní energetická agentura před tímto vývojem varovala už na podzim loňského roku. Nedlouho před tím, než Rusko začalo na ukrajinské hranici shromažďovat svá vojska. Snižování dodávek plynu z Ruska pokračovalo a v poslední čtvrtině roku 2021 se dodávky plynu z Ruska do Evropy snížily celkem o čtvrtinu.
Naplno začalo Rusko plyn jako zbraň proti Evropě používat po zahájení své invaze na Ukrajinu. Výhrůžky odstřižením od dodávek plynu, ukončování dodávek do vybraných zemí, údajné technické nedostatky potrubí Nord Stream 1 a další ruské kroky tlačily ceny plynu nahoru.
Na konci srpna Rusko ukončilo dodávky do Evropy před plynovod Nord Stream 1 úplně a ceny kvůli tomu vzrostly až na rekordní cenu 350 euro za MWh.
Během září se však ukázalo, že plynové zásobníky napříč členskými státy EU jsou dostatečně naplněny, a že se Evropě daří snižovat spotřeba plynu. Dobrá naplněnost zásobníků před zimou sehrála pozitivní roli a cena plynu se začala snižovat. V polovině října se cena plynu snížila na částku okolo 120 euro za MWh. Také tato částka je však skoro dvakrát vyšší než loni a devětkrát vyšší než na začátku roku 2021.
Co ovlivňuje cenu plynu?
Cena plynu ovlivňuje také cenu elektřiny, která v letošním roce rekordně vzrostla. V době abnormálně vysokých cen plynu na konci léta se vyšplhala až k částce 1000 euro za MWh. Od té doby klesla až k úrovni 400 euro za MWh. Cena elektřinyje nyní třikrát vyšší než loni touto dobou a přibližně osmkrát vyšší než na začátku loňského roku.
Proč cena plynu tolik ovlivňuje cenu elektřiny? Protože trh s elektřinou funguje jako jakýkoliv jiný trh a jeho aktéři se na něm chovají stejně jako aktéři na každém trhu na světě – maximalizují své zisky. To znamená, že každý prodejce elektřiny se snaží svou vyrobenou elektřinu prodat za tu nejvyšší cenu, kterou jsou za ni kupující ochotni zaplatit.
A zatímco elektřinu z jádra nebo z obnovitelných zdrojů lze vyrobit levně, náklady na výrobu elektřiny z plynu jsou aktuálně velmi vysoké. A v době rostoucích cen plynu jsou vysoké extrémně. Pokud trh akceptuje cenu za elektřinu podle té vyrobené z plynu, snaží se svou výrobu za takovou cenu prodat všichni výrobci. Snaží se maximalizovat svůj zisk – v případě soukromých firem je maximalizace zisků dokonce povinností vedení společnosti vůči akcionářům.
Cenu elektřiny tedy udává struktura a množství nabízené elektřiny a poptávka a ochota kupujících nakupovat za danou cenu. Část elektřiny se prodává na burzách, například na burze v Lipsku. Fakticky jde ale jen o menší část, největší český výrobce skupina ČEZ na této burze prodává jen asi 5 procent své produkce. ČEZ také udává, že 90 procent své vyrobené elektřiny prodává českým zákazníkům.
Česká republika je součástí jednotného trhu EU, a proto se zdejší ceny nejen energetických surovin odvíjí od cen na tomto trhu. Členství na tomto trhu přináší české ekonomice řadu výhod, když může za nižší ceny využívat suroviny a výrobky, kterých má nedostatek, a za vyšší ceny prodávat to, čeho má přebytek. Odchod z tohoto trhu by mohl ohrozit nejen dodávky pro Česko nedostatkových surovin, včetně plynu a ropy, ale samotné členství České republiky v EU, která je na jednotném trhu postavená.
S tématem energetické bezpečnosti je dobré znát následující otázky a odpovědi
Proč nemůžeme elektřinu vyrobenou v Česku nechat pro využití jen pro české zákazníky?
Protože jsme součástí jednotného trhu EU, což se netýká jen elektřiny, ale všech výrobků a surovin. Proto nelze udělat ani to, že část z vyrobené elektřiny zadržíme v Česku pro české zákazníky a část pustíme na volný trh. Zatímco jsme vývozcem elektřiny, jsme na druhou stranu dovozcem plynu a ropy, uzavírání jednotlivých trhů s energiemi by na nás tedy mělo naopak negativní dopad.
Proč neodejdeme z lipské burzy?
Burza je pouze místem, kde se střetávají nabídka s poptávkou a obchody s elektřinou usnadňuje. Slouží proto naopak k tomu, aby vytvářela tlak na snížení ceny. Odchod z burzy by nic ve smyslu snížení ceny neřešil, naopak. Nutit ČEZ nebo další české firmy, aby elektřinu na této burze neprodávaly, nelze. Mohlo by to vést k napadení tohoto kroku nejen u tuzemských soudů, ale i u Soudního dvora Evropské unie. Na burze se navíc uzavírají také dlouhodobé kontrakty s plněním až v roce 2028 a těmto smluvním závazkům je nutné dostát. Odchod z burzy by tedy tyto kontrakty neovlivnil a kompletní odchod by stejně trval několik let.
A co Francie, tam to přece funguje?
Zastropování cen by musel zaplatit stát. Rozdíl mezi zastropovanou cenou tak daňoví poplatníci stejně zaplatí na daních, pravděpodobně ještě s přirážkou v podobě úroku. Jde o velmi nákladné opatření, na které by si musel stát půjčit. Vzhledem k tomu, že jsme součástí jednotného evropského trhu s elektřinou, tak by toto opatření vedlo mimo jiné i k exportu levné elektřiny, která by byla dotovaná z našich daní. Lepší a ekonomicky efektivnější variantou tak jsou cílené příspěvky na energie.