Cestu dekarbonizace nastíní klimaticko-energetický plán
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Tento plán nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a plnění svých evropských závazků do roku 2030.
Dekarbonizace povede v příštích letech k růstu spotřeby elektřiny, která nahradí jiná paliva. Do roku 2030 půjde o nárůst asi o deset procent oproti současnosti.
Nárůst spotřeby elektřiny se dá očekávat s rozvojem elektromobility, ale také s elektrifikací průmyslu či sektoru vytápění.
Tento nárůst spotřeby bude nutné pokrýt dostatečnou výrobou.
Výroba elektřiny bude čím dál víc stát na obnovitelných zdrojích (OZE) energie.
Do roku 2030 by podíl OZE na výrobě elektřiny měl ze současných 13 procent vzrůst na 37 procent. Do roku 2050 pak počítáme s nárůstem až na 49 procent.
Kromě OZE bude budoucí výroba elektřiny stát na jádru. Jeho podíl na výrobě elektřiny se bude až do roku 2030 pohybovat okolo 40 procent.
S tím, jak se bude dařit dostavovat nové reaktory od roku 2035, se dá počítat s nárůstem až na 60 procent v roce 2040.
Kromě jádra a OZE lze očekávat také navýšení výroby elektřiny pomocí zemního plynu. Tento stabilní a rychlý způsob výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z OZE. Pak ale z našeho energetického mixu postupně skoro úplně zmizí a nahradí ho vodík.
Česká republika je výrazným dovozcem zemního plynu, ropy a do nějaké míry také uhlí. S tím, jak budeme tyto zdroje nahrazovat elektřinu a poroste objem její výroby, tak budeme dovážet i elektřinu.
Zákazníci se ale nemusí obávat, že by dovoz elektřiny navýšil její cenu. Modelace pro tento plán provedly resorty ve spolupráci s odbornými zástupci provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Modelace tak zpracovává a vyhodnocuje, kolik elektřiny je levnější dovézt ze zahraničí než vyrobit doma.
Plně liberalizovaný evropský trh s elektřinou umožňuje optimalizovat poptávku a nabídku po elektřině a tlačit cenu dolů.
Zároveň bude do modernizace energetiky třeba investovat.
Do roku 2030 půjde podle odhadů až o 500 miliard korun a do průmyslu 350 miliard korun. Na tyto investice bude hlavním zdrojem Modernizační fond.
Podíl výroby elektřiny podle jednotlivých zdrojů
Na přípravě Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu spolupracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem životního prostředí a odborníky napříč státní správou, soukromým sektorem i ekologickými organizacemi.
Návrh bude odeslán Evropské komisi a zároveň bude zaslán do široké veřejné konzultace. Bude také sloužit jako vstup do přípravy aktualizace Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Konečná verze bude připravena do června 2024.