Místní představitelé se společně s obyvateli rozhodli, že nechtějí platit drahé energie a postavili bioplynovou stanici. Veškeré bioodpady promění na teplo a elektrickou energii. Pořad Dodejme si energii představí projekt obecní bioplynové stanice ve středočeské obci Kněžice. Na díl se můžete podívat na tomto odkazu.

„U nás máme dva samostatné technologické celky. Kotelnu na biomasu, která spaluje štěpku a slámu vyrábějící teplo a bioplynovou stanici. Tam se vyrábí teplo kombinací výroby elektřiny a tepla z bioplynu v klasickém spalovacím motoru. Bioplynová stanice spotřebovává zhruba sedmadvacet komodit. V podstatě se jedná o prasečí kejdu, lihovarské výpalky, odpady ze septiků a žump, tukové lapoly a gastro odpady. Tento sytém nám nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod,“ říká starosta Kněžic Milan Kazda a dodává: „Součástí kotelny je teplovod, který rozvádí teplou vodu do jednotlivých domácností, kde jsou výměníkové stanice, které jsou tlakově oddělené od rozvodů v domech. To znamená, že obecním teplovodu se nemísí s vodou v domácnostech, ale pouze se teplo předává.“

Dostatek odpadového materiálu samotná vesnice ale nevytvoří. Obec sváží odpad a suroviny z okolí v rádiusu do třiceti kilometrů, ale i z větších vzdáleností. Vždy ale záleží na tom, aby vyrobené množství bioplynu dokázalo pokrýt náklady. 

A jak to v praxi vypadá? Voda z obecního teplovodu z bioplynové stanice přichází teplá voda přes domovní výměník odchází do domácností do radiátorů a zároveň ohřívá užitkovou vodu například na sprchování. 

Přesvědčování obyvatel obce k výstavbě bioplynové stanice ale nebylo jednoduché. „V roce 2000 jsme připravovali nový územní plán a přemýšleli, co budeme nejen pro obyvatele obce, ale i pro životní prostředí, životní komfort a ekonomiku obce, dělat. Původně jsme postavili jen kotelnu a teplovody. Bioplynová stanice byla doprojektována až postupem času,“ říká starosta Kazda a dodává: „Stále se ale nemůžeme úplně oddělit od sítě a říct si, pojedeme jako ostrovní systém, protože vybalancování sítě a zodpovědnost za odchylku, což je rozdíl mezi spotřebou a výrobou nejsme schopni pokrýt.“