Dalším pomocníkem k soběstačnosti je příroda, konkrétně vítr. Další díl pořadu Dodejme si energii ukáže, jak si obec vyrábí elektřinu z větrných elektráren. Na díl se můžete podívat na tomto odkazu.

Už deset let je německá vesnice Feldheim naprosto energeticky soběstačná a pokryjí celou svou spotřebu. Vyrábějí si teplo i elektřinu, a kdyby je někdo odstřihl od světa, ani by to obyvatelé nevšimli. Mají totiž vlastní uzavřenou elektrickou síť a vlastní rozvody tepla. Bioplynová stanice je podobná té ze středočeských Kněžic, ale spaluje odlišné komodity.

„K výrobě tepla používáme hlavně odpad ze zemědělské výroby. Tekutý hnůj, zbytky z kukuřičných polí, prakticky vše, co se dá rozložit na biometan. Ušetříme tak přes 260 tisíc litů topného oleje a máme mnohem nižší emise CO2,“ říká vedoucí bioplynové stanice Werner Schlunke.

Feldheim si tak, stejně jako v Kněžicích, dovede vyrobit vlastní teplo pro všech sto třicet obyvatel. Ale zásobuje se i elektrickou energií. Na celou jejich spotřebu stačí jedna větrná turbína. Ale se ve vesnici nezastavili. Postavili jich zatím padesát pět. To znamená elektřinu pro přibližně padesát pět tisíc domácností. Devadesát devět procent tak prodávají do národní rozvodné sítě, která zásobuje Berlín. Unikátní jsou ale i tím, že si postavili vlastní rozvodnou soustavu.

„Jelikož spotřebujeme jen jedno procento vyrobené elektrické energie, postavili jsme i bateriové úložiště, které slouží ke stabilizaci elektrické sítě pro celý region. Jde o desetimegawatový systém, jeden z největších Evropě a běží lithium iontové baterie. Obsahuje tři tisíce tři sta šedesát bateriových modulů,“ říká průvodkyně Feldheimem Kathleen Thompson.

Větrné turbíny instalované ve Fedheimu jsou nečekaně tiché. „Fungují na bázi systému přímého pohonu, což znamená, že nemají převodovku. Je to právě převodovka, která dělá hluk. Výhodu systému přímého pohonu je prstencový generátor, díky kterému jsou turbíny tišší a mnohem účinnější. Jsou zároveň jednodušší na údržbu,“ dodává Kathleen Thompson.